BOROVICE
VS. SMRK
Borovice a smrk patří mezi nejpoužívanější jehličnaté dřeviny u nás. Smrk má světlejší dřevo s rovnoměrnou strukturou, které se snadno opracovává, ale je méně odolné proti vlhkosti. Borovice, zejména pak její jádrová část, má v porovnání se smrkem dřevo tvrdší, pryskyřičnatější a trvanlivější, takže lépe odolává povětrnostním vlivům.
Mechanické a fyzikální vlastnosti
Mechanické vlastnosti smrku a borovice se odlišují hlavně v pevnosti, pružnosti a tvrdosti. Smrk je lehčí a měkčí dřevo s nižší hustotou (cca 400–450 kg/m³), což usnadňuje opracování, ale zároveň má nižší pružnost a pevnost v ohybu a tlaku. Borovice má o něco vyšší hustotu (cca 500–550 kg/m³), je tvrdší a odolnější vůči mechanickému namáhání. Díky tomu lépe snáší zatížení a je vhodnější pro konstrukce, kde je vyžadována vyšší nosnost a trvanlivost.
Zpracování
Zpracování smrku a borovice je poměrně snadné, ale liší se v několika detailech. Smrk má měkké, rovnovláknité dřevo, které se velmi dobře řeže, hobluje i lepí. Borovice je o něco tvrdší a kvůli vyššímu obsahu pryskyřice může být zejména její jádrové dřevo náročnější na přípravu povrchu a údržbu nástrojů. Vyšší obsah pryskyřice způsobuje také nižší nasákavost borovice. Mořidla i nátěry přijímá hůře než smrk. Borovice má větší a tvrdší suky, které mohou zhoršit zpracování nebo způsobit slabší místa, pokud nejsou správně posouzeny. Pokud není dřevo odborně vytříděno, může být rizikové – ale to platí i pro smrk.
Odolnost vůči vnějším vlivům
Přirozená trvanlivost dřeva je schopnost odolávat fyzikálními, chemickému i biologickému poškození. Je dána anatomickou stavbou a chemickým složením. Dřevo borovice je díky vyššímu obsahu pryskyřice více trvanlivé v porovnání se smrkovým dřevem, a to jak v přírodních atmosferických podmínkách, tak ve vodě i na suchém vzduchu. Zatímco smrkové dřevo má nízkou trvanlivost a vyžaduje dodatečnou ochranu, borové jádrové dřevo má vyšší odolnost vůči vlhkosti, houbám a hmyzu.
Skladování
U čerstvě řezaného borového dřeva se v letním období v důsledku vyšších teplot a zvýšené vlhkosti zvyšuje riziko povrchového ztmavnutí, které může být vizuálně zaměnitelné s plísní. Jedná se o zamodrání bělového dřeva způsobené dřevozbarvujícími houbami. Dochází k němu zejména při jarní a letní těžbě, kdy se těží dřevo v míze. Vyšší teploty společně s vysokou vlhkostí pokáceného dřeva umožní rychlý růst dřevozbarvujících hub. Výsledkem je zbarvení bělových částí dřeva, které je hloubkové a nelze je odstranit. Pevnostní parametry dřeva zůstávají zachované, tato vada je pouze estetická. V zimních měsících se tento jev zpravidla nevyskytuje.
Použití
Volba dřeviny závisí na konkrétním použití a požadavcích. Ohled by měl být brán na aktuální dostupnost dřevin, která se pravděpodobně v případě borovice bude nadále zvyšovat. Borové dřevo je rovněž výhodné z hlediska pořizovacích nákladů, neboť v některých případech představuje cenově dostupnější alternativu ke smrku. Jeho použití je proto vhodné zvážit zejména v aplikacích, kde může uplatnit své specifické vlastnosti, případně kde jeho vlastnosti nepředstavují omezení.
NEJČASTĚJI SE PTÁTE
